V roce 1928 zformuloval indický knihovník Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892–1972) pět zákonů, které měly stanovit nový směr vývoje knihovnictví a zároveň sloužit jako návod při realizaci. V roce 1931 tyto zákony oficiálně publikoval pod názvem The Five Laws of Library Science.
Tyto klasické zákony knihovnictví inspirovaly brazilského SEO specialistu Alexandera Rodriguese Silvu k tomu, aby je vztáhl na oblast SEO. Stejně jako knihovna má sloužit čtenářům, tak i informace na webu by měly být uspořádány tak, aby z nich měl uživatel užitek. Ale ještě předtím v roce 2004 íránský odborník v oboru informační vědy Alireza Noruzi převedl Pět zákonů knihovnictví do podoby Pěti zákonů webu.
První zákon: Knihy jsou k užívání
Alexander R. Silva: Informace jsou k užívání
Alireza Noruzi: Webové zdroje jsou k užívání
První zákon zdůrazňuje, že knihovny nemají knihy jen shromažďovat a uchovávat, ale také dostat je mezi uživatele, kteří z nich budou čerpat informace.
V oblasti SEO to znamená, že obsah, který byl vytvořen jen kvůli klíčovým slovům nebo obelstění vyhledávacích algoritmů, neposkytuje uživateli žádnou hodnotu. Primárním cílem musí být řešení nějakého konkrétního problému uživatele, odpovědět na jeho otázku nebo poskytnout mu praktické a spolehlivé informace, které potřebuje k vyřešení určitého úkolu.
Noruzi ve svém článku „Application of Ranganathan's Laws to the Web“ (2004) říká: „Web byl vytvořen proto, aby uspokojil lidskou potřebu sdílet informační zdroje, znalosti a zkušenosti. Správci webů chtějí, aby lidé s jejich webovými stránkami interagovali, klikali na ně, četli je, tiskli je, pokud je to nutné, a bavili se. Webové stránky tedy nejsou sochy nebo chrámy, které uživatelé jen obdivují z dálky.“
Druhý zákon: Každý čtenář má svou knihu
Alexander R. Silva: Každý uživatel má svůj obsah
Alireza Noruzi: Každý uživatel má svůj webový zdroj
Tento druhý zákon klade důraz na uživatele a jeho specifické potřeby. Čtenáři se má dostat do rukou taková kniha, která uspokojí jeho informační potřebu.
Tvůrci webu mají znát své uživatele a publikovaný obsah přizpůsobit do takové podoby, aby byl pro uživatele srozumitelný a informačně nosný.
Alexader R. Rodrigues radí, abychom sledovali, jakým způsobem lidé přicházejí na web, jejich preference a to, jak využívají informace, které jsou na webu k dispozici.
Třetí zákon: Každá kniha má svého čtenáře
Alexander R. Silva: Každý obsah má svého uživatele
Alireza Noruzi: Každý webový zdroj má svého uživatele
I ta nejlepší kniha je bezcenná, pokud zůstane ukryta v regálu, kde ji nikdo nemůže najít. V SEO to znamená, že i ten nejkvalitnější a nejlépe zacílený obsah musí být pro uživatele a vyhledávače dohledatelný.
Tvůrci webu by podle Noruziho měli vytvářet takové příspěvky, které přilákají potenciální uživatele a neprodukovat tak nekvalitní obsah, který je pro uživatele nerelevantní:
„Úkolem webmasterů je zajistit, aby bylo navázáno spojení mezi uživatelem a webovými zdroji a aby toto spojení bylo co nejpraktičtější, nejjednodušší a nejrychlejší. Vhodné uspořádání dokumentů na webových stránkách je také důležitým prostředkem k dosažení cíle třetího zákona."
„(…) správci webů by měli přidávat obsah s ohledem na konkrétní potřeby uživatelů a zajistit, aby uživatelé snadno našli to, co potřebují. Měli by si pohlídat, že jejich obsah skutečně odpovídá tomu, co uživatelé považují za potřebné, a zároveň dbát na to, aby svůj web nezaplnili obsahem, o který nikdo nejeví zájem (Steckel, 2002). Správci webů musejí i nadále přidávat na své stránky původní obsah, protože kvalitní obsah je naprosto zásadní.“
Noruzi také zdůrazňuje, abychom nezapomínali na fungující odkazy, aby webový obsah byl snadno dohledatelný.
Čtvrtý zákon: Šetřete čas čtenáře
Alexander R. Silva: Šetřete čas návštěvníka webu
Alireza Noruzi: Šetřete čas uživatele
Čtvrtý zákon byl ve své době revoluční myšlenkou, která zdůrazňovala efektivitu a uživatelské pohodlí v knihovním servisu. V digitálním prostředí se tento zákon uplatňuje v požadavku na rychlost načítání webu, přehlednou informační architekturu webu a snadnou orientaci na něm. Uživatel odchází z webu s pocitem uspokojení, že práce se stránkou byla příjemná a interakce proběhala bez větších obtíží. Noruzi říká: „Správci webů pomáhají šetřit čas uživatele tím, že vytvoří uživatelsky přívětivý web.“
Pátý zákon: Knihovna je rostoucí organismus
Alexander R. Silva: Web je rostoucí organismus
Alireza Noruzi: Web je rostoucí organismus
Knihovní fond by se měl rozrůstat, nikoliv stagnovat, či dokonce zmenšovat. S růstem počtu knihovních jednotek, které se v knihovně nachází, je důležité, aby adekvátně rostly i knihovní prostory a bylo zajištěn prostor, kde knihy uchovávat.
Stejně jako knihovna musí být i webová stránka rostoucím organismem. To znamená, že se musí neustále zlepšovat a vyvíjet tak, aby vyhovoval potřebám svých uživatelů.
Ranganathanových Pět zákonů knihovnictví poskytuje nadčasový rámec pro chápání a optimalizaci digitálního obsahu. Aplikace těchto zákonů na SEO a web, jak ji navrhli Alireza Noruzi a Alexander Rodrigues Silva, zdůrazňuje důležitou roli uživatele a jeho potřeb.
Použité zdroje:
Alexander Rodrigues Silva, „The 5 laws of SEO“. Publikováno: 29. 8. 2025. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pulse/5-laws-seo-alexander-rodrigues-silva-eukdf/.
Tereza Veverková, Pět zákonů knihovnictví: Imperativ pro současné knihovny? Bakalářská práce. Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 2022. Dostupné z: https://theses.cz/id/0ve2xh/.
Alireza Noruzi, „Application of Ranganathan's Laws to the Web“, Webology roč. 1, číslo 2, prosinec 2004. Dostupné z: https://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html
